Psí Ráj

Nádherné rasy podle kterých si můžete vybrat pejska podle vašich snů!!!

Maltézáček

VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 21 až 25 cm.
Fena má v kohoutku 20 až 23 cm.

VÁHA:
Maltézáček váží v rozmezí 3 až 4 kg.

SRST:
Maltézáček má hustou, jasnou a lesklou srst, těžce padající k zemi, hedvábné struktury.Srst je na všech oblastech těla velmi dlouhá, její délka přesahuje výšku Maltézáčka. Je rovná, bez stopy vln či kadeří, dobře přiléhající a bez podsrstí. Přiznané zbarvení je čistě bílé, světlý slonovinový nádech je povolen. Stopy světlých oranžových odstínů jsou tolerované, ne však žádoucí. Čenich nosu a podušky na tlapkách musí být jednoznačně černé. Ocas je nasazený v linii zádě, zatočený přes hřbet, porostlý dlouhou heboučkou srstí.

CHARAKTER:
Maltézáček je nesmírně oddaný a mazlivý pes. Je spíše klidnější povahy, s vnímavým, citlivým a laskavým charakterem. Miluje hrát si s dětmi. Je to vynikající společník a nenahraditelný přítel. Maltézáček je živý, veselý, laskavý, velmi poddajný a velmi přizpůsobivý pejsek. Je velice inteligentní, tvárný a učenlivý, zároveň však poněkud přecitlivělý a nesmí se vychovávat tvrdým způsobem, neboť tvrdá slova a hrubé povely jej velice zraňují! Vychovávejte ho proto vesele a po zásluze ho vždy pochvalte a odměňte. Je také velmi vnímavý na rodinné vztahy a náladu ve svém okolí. Maltézáček nadevše miluje svého pána, ke všem členům rodiny silně, citlivě a empaticky lne a je nerad ponechán o samotě.

PÉČE:
Maltézáček má srst, která je velmi náročná na péči, avšak nelíná. Je nezbytné ji denně opatrně pročesávat a kartáčovat, na hřebenu se nám odumřelé chlupy zachytí, a také pravidelně mýt. V místech očních koutků často vyrůstají chloupky, které oko dráždí a vytvářejí nehezké stopy po slzách, proto je lepší tyto chloupky pravidelně odstraňovat. Maltézáček se hodí výhradně pro držení v bytě.

PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Maltézáček se v průměru dožívá 14 až 15 let.

VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Společenský pes.

VYUŽITÍ DNES:
Společník.

ČÍSLO STANDARDU:
65/ 06. 04. 1998 (Velká Británie)
 

 POPIS:
Maltézáček (Maltézský psík) je pokrytý velice dlouhou, bílou srstí a je charakteristický svým krásným, hrdým a noblesním držením hlavy. Je přízemní, podlouhlé, avšak přiměřené postavy, obdélníkového rámce, s rovným hřbetem, prostorným, k loktům dosahujícím hrudníkem a dobře vyvinutým hrudním košem. Hlavu má širokou, přiměřeně dlouhou, bohatě osrstěnou, s čenichem tvořícím třetinu celkové délky hlavy a výrazným stopem. Lebka je na horní části plochá a mírně delší než čenich. Přechod od čela k čumáku jako by ho dělil na dvě různé části. Nosní hřbet má rovný, při pohledu z boku vertikální, s bohatým vousem. Čenich je plný, s otevřeným chřípím, kulatý a naprosto černý. Délka čenichu je v poměru 4:11 k délce hlavy. Oči má otevřené, tmavé a zakulacené, s těsně přiléhajícími víčky, a s živým a pozorným výrazem. Jsou větší, než by se očekávalo, a neměly by být zasazeny příliš hluboko. Uši mají trojúhelníkový tvar, jsou vysoko posazené, ploše přiléhají k hlavě, a jsou porostlé dlouhou srstí. Krk je nesený vzhůru a dlouhý jako polovina jeho výšky v kohoutku. Končetiny má rovné, spíše kratší. Ocas je vysoko posazený, u kořene silný, ke konci se zjemňuje. Délka těla o 38 % převyšuje jeho výšku v kohoutku. Délka hlavy je v poměru 6:11 k jeho výšce v kohoutku. Jeho chůze a pohyb jsou lehké, volné, s krátkými a velmi rychlými kroky v klusu.
 

Yorkshire

VÝŠKA:
V kohoutku maximálně 23 cm.

VÁHA:
od 1,8 kg do 3,2 kg.

SRST:
Srst je na hlavě a trupu bohatá, hrubé textury, rovná a dlouhá minimálně 10 cm. Podsada je hustší, jemná a světlejší barvy. Na končetinách je srst kratší. Ocas je dobře osrstěný.

CHARAKTER:
Ostražitý, živý a inteligentní toy teriér. Vyrovnané povahy.

PÉČE:
Srst vyžaduje pečlivou a důkladnou péči.

ORIGINAL NÁZEV:
Biewer Yorkshire terrier a la Pom Pon, Bívr (CZ)

Průměrná délka života

 jako miniaturní plemeno, má obecně o něco kratší dožívání, než např. kříženec o hmotnosti 12 kg.Dnes se yorkshire teriéři dožívají cca 11-12 let, i když v minulosti tomu bylo o něco méně. Jsou i  yorkshiři kteří mají 14 let, ale ti jsou jen skutečně výjimkou. Jinak mezi psy o hmotnosti 10-20 kg není nouze o 17 leté seniory.

 ČÍSLO STANDARDU:
11/490 / 15. 11. 1989 (SRN)

POPIS:
Malý teriér s dlouhou jemnou srstí, která splývá naprosto rovně a stejnoměrně po obou stranách a rozděluje se pěšinkou od nosu až po špičku ocasu. Velmi kompaktní a elegantní psík, vzpřímeného držení těla, budí dojem důležitosti. Celkově úměrný psík, aktivní, pohotový, energický. Výška v kohoutku je 23 cm. Hmotnost do 3,2 kg (někdy i nižší). Hlava je zploštělá, s krátkým čumákem a černým čenichem nosu. Na hlavě je dlouhá srst černé nebo modré barvy s bílou, spolu s jasně zlatavým pálením. Zvláště dlouhá srst je na čumáku a okolo uší. Zřetelně jasné je rozdělení barev. Uši nejsou velké, tvarované do písmene „V“, stojaté.

VÝŠKA:
Čivava má v kohoutku v rozmezí 15 až 23 cm. (Standard FCI výšku neuvádí.)

VÁHA:
Čivava má ideální hmotnost v rozmezí 1,5 až 3 kg. Jedinci vážící nad 3 kg jsou diskvalifikováni.

SRST:
Čivava má 2 druhy srsti:
1.)krátko-srsté: Srst je krátká, všude po těle těsně přiléhající. Pokud zde existuje podsrstí, je srst poněkud delší. Řídká srst na krku a břiše je povolena. Je mírně delší na krku a ocasu, kratší v obličeji a na uších. Srst je lesklá, její struktura je měkká. Bezsrstí psi nejsou tolerovaní.
2.)dlouho-srsté: Srst by měěla být jemná a hedvábná, hladká nebo mírně zvlněná. Požadované je ne příliš husté podsrstí. Srst je delší, na uších, krku, zádi, na zadní straně zadních i předních noh, na tlapkách a na ocase. Psi s dlouhou vlající srstí nejsou akceptováni. Zbarvení je přípustné všech barev, ve všech možných odstínech.

CHARAKTER:
Čivava je rychlý, velmi odvážný, živý a pohotový pes. Je velice oddaná svým chovatelům, přesto však nadmíru smělá. Dává přednost společnosti psů i lidí. Pokud ji dráždíte, může pokousat Vás i Vaše dítě. V základě je však Čivava nádherným společníkem a nenahraditelným přítelem pro milovníky maličkých psů.

PÉČE:
Čivava má srst ne péči nenáročnou – stačí ji občas měkkým kartáčkem vykartáčovat. Občas mívá nehezké stopy po slzách, proto ji pečujte o oči speciálními kapkami. Čivava je velice citlivá na zimu a průvan, proto se o ni během zimních měsíců ohleduplně starejte.

PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Čivava se průměrně dožívá 12 až 14 let.

VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Společník.

VYUŽITÍ DNES:
Společník.

DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
24. 03. 2004

 POPIS:
Jde o plemeno malých společenských psů.
Čivava je droboučký pejsek, kompaktního těla. Důležitým znakem je lebka ve tvaru jablka a jeho poněkud delší ocas, nesený velice vysoko, buď zakřivený nebo zformovaný do půlkruhu, s konečkem směřujícím k bedrům. Délka těla mírně převyšuje jeho výšku v kohoutku. Nicméně je, obzvláště u psů, požadovaný tvar těla do čtverce. U fen je však z důvodu funkce reprodukce mírně delší tvar těla povolen.
Čivava má kulatou lebku, ve tvaru jablka, což je pro toto plemeno charakteristickým znakem (preferuje se bez lupínku, ačkoliv malý lupínek na hlavě je povolen). Stop je dobře značený, široký a hluboký. Nos je mírně kratší, směřující mírně nahoru, povolen v jakékoliv barvě. Čenich je krátký, z pohledu ze strany rovný, široký v kořeni, ke konci se zužuje. Rty má mírné, dobře uzavřené. Líce jsou jen mírně vyvinuté. Oči jsou velké, velmi výrazné, avšak nevyčnívají, upřednostňovány jsou tmavě zbarvené. Světlé oči jsou přípustné, ne však požadované. Uši má velké, vzpřímené, široce otevřené, u kořene široké, postupně se zužují k jejich mírně kulatému konci. Ve stavu odpočinku jsou nakloněné do úhlu 45 stupňů. Krk je mírně klenutý, střední délky, u psů je silnější, než u fenek., vždy však bez laloku. U dlouhosrsté Čivavy je přítomnost bohatého „límce“ kolem krku vysoce žádaná. Tělo má kompaktní, dobře stavěné, s jen mírně značeným kohoutkem. Záda jsou krátká a jemná. Hrudník je široký, hloubkou dosahuje až k loktům. Volné či ochablé břicho je povolené, ne však požadované. Ocas je vysoko posazený, vzhledem rovný, mírné délky, u kořene široký, směrem ke konci zašpičatělý. Držení ocasu je důležitým znakem plemene. Jeho osrstění závisí na druhu plemene, je však vždy v souladu se srstí na těle. Srst u dlouhosrsté Čivavy vytváří na ocase krásný „chochol“. Stylem chůze je Čivava aktivní, kroky má dlouhé a pružné, s dobrým dosahem. Z pohledu zezadu by se měly zadní nohy pohybovat navzájem jedna k druhé téměř rovnoběžně. Pohyb je však vždy volný a pružný, se vzpřímenou hlavou, bez viditelného úsilí.

Pudl

 VÝŠKA:
Pudl je podle velikosti dělen na 4 druhy:
1.)velký, královský neboli robustní:
Je nejstarším druhem plemene. Výška v kohoutku je 45 až 60 cm, s tolerancí 2cm. Má pevnou kostru, silné svaly, je výborným ochráncem i hlídačem.
2.)střední:
Výška v kohoutku je 35 až 45 cm.
3.)malý neboli miniaturní:
Výška v kohoutku je 28 až 35 cm.
4.)trpasličí neboli toy pudl:
Výška v kohoutku je menší než 28 cm, požadovaný ideál je menší něž 25 cm.

VÁHA:
Standard FCI hmotnost neudává.

SRST:
Pudl je dělen podle druhu srsti na 2 druhy:
1.)Pudl s kadeřavou srstí: má hojnou srst, jemné struktury, vlněnou a kadeřavou, elastickou a před tlakem ruky odolnou. Musí být silná, hustá jednotné délky, zformovaná do kudrlin, které jsou zpravidla česané. Na dotek tvrdá srst, která vytváří dojem koňské srsti, je nepřijatelný.
2.)Pudl s provázkovou srstí: Má hojnou srst, pěkné struktury, zvlněnou a kadeřavou, zformovanou do stejně dlouhých charakteristických tenkých provázků, minimálně 20 cm dlouhých. Čím delší provázky jsou, tím jsou lépe hodnoceny. Postranní provázky na hlavě mohou být za ušima stuhou uvázány.
Pudl má srst bohatou a dostatečně dlouhou. Přiznané zbarvení je bílé (jednobarevného tónu, oči černé nebo tmavě hnědé , drápky a čenich nosu černé), šedé (tón stejný, nepřechází ani do bílé, ani do černé, či temně hnědé nebo černé, čenich nosu a drápky jsou černé), meruňkové (tón je stejný, nepřechází do hnědé, bílé nebo krémové, oči, čumák nosu a drápky jsou černé nebo temně hnědé), hnědé (tón stejný, dostatečně tmavý, oči temně hnědé nebo temně jantarové, čenich nosu, víčka, pysky, dásně, patro v tlamě a drápky jsou tmavě hnědé nebo černé) a černé (čenich nosu, víčka, pysky, dásně a patro v tlamě, podušky na tlapkách a drápky jsou černé).
Pud má srst, která nelíná, vyžaduje však vytrvalou péči. Jednou za půl roku je nutné je stříhat. Střihy jsou povoleny 4 a to „kontinentální“, „anglický sedlový“, „moderní - baby střih“ a „klasický - na lva“. Na výstavách se nejvíce preferuje „baby střih“ a „kontinentál“.

CHARAKTER:
Pudl je známý svojí věrností, ochotou učit se a být vycvičený, které z něho udělaly obzvláště příjemného společníka.
Pudl má různorodý charakter. Dobře se cítí ve společnosti členů rodiny, milují hru s dětmi. Zbožňují plavání a hru s míčem. Pudl je poslušný, příkazy svého pána si dobře zapamatuje, a proto se také lehce cvičí. Malincí Pudli mají, pro svoji nervozitu, sklony k častému štěkání. Jsou také často nemocní.

PÉČE:
Pudl má srst, která nelíná, vyžaduje však pravidelnou péči v podobě kartáčování a vyčesávání, aby se nestala plstnatou. Její odumřelé chlupy se na hřebenu dobře zachytí. Profesionální úprava srsti na výstavu vyžaduje zkušeného odborníka, a také značnou míru citu.

PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Pudl se průměrně dožívá 14 až 17 let.

VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Společník.

VYUŽITÍ DNES:
Společník.

ČÍSLO STANDARDU:
172/ 14. 04. 1999 (Velká Británie)

DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
12. 12. 1991

 POPIS:
Pudl je plemenem společenských psů. Pudl je harmonické postavy, středních proporcí, téměř čtvercového formátu, pokrytý charakteristicky kadeřavou srstí, kudrnatou nebo provázkovitou. Svým inteligentním, stále ostražitým, aktivním a harmonicky stavěným vzhledem, ve svém okolí zanechává dojem elegance a pýchy.
Pudl má hlavu vznešenou, proporcionální k tělu. Je protáhlá, její délka musí o trochu převyšovat 2/5 jeho výšky v kohoutku. Není ani těžká, ani masivní, ale ani příliš jemná. Lebka je dobře tvarovaná, její šířka je menší, než polovina délky hlavy. Stop je jako u všech psů středních proporcí jen mírně vyznačen. Nos je dobře vyvinutý, s vertikálním profilem a otevřeným chřípím. Pudl černý, šedý a bílý má nos černý. Hnědí jedinci mají nos hnědý. Čenich má horní profil rovný, jeho délka je zhruba 9/10 délky lebky. Vzhled čenichu je pevný a elegantní, ale ne ostrý. Bílí šedí a černí jedinci ho mají zbarvený černě, hnědí a oranžoví jedinci hnědě. Rty jsou lehce vyvinuté, dost těsné, středně silné. Oči mají ostrý a pronikavý výraz, jsou mírně šikmo posazené. Obrys očních víček dává očím mandlový tvar. Černí, bílí, šedí a meruňkoví Pudli mají oči černé nebo velmi tmavě hnědé, hnědí jedinci mohou mít oči tmavě jantarové barvy. Uši jsou vcelku dlouhé, na koncích zakulacené, volně spadající podél lící, pokryté dlouhou zvlněnou srstí. Pudl, jehož uši nedosahují koutků rtů, nemůže být ohodnocen jako vynikající. Krk je pevný, na zátylku mírně klenutý, středně dlouhý, rozměry úměrný a bez laloku. Hlava je nesena hrdě a vysoko. Pudl má tělo úměrné, délka těla obecně převyšuje výšku v kohoutku. Kohoutek je mírně vyvinutý. Hruď je dobře vyvinutá, spadá až k loktům, její šířka se rovná 2/3 její hloubky. Obvod hrudníku měřený za rameny, musí mít nejméně o 10 cm více, než výška v kohoutku. Ocas je posazený vysoko, dříve se kupíroval na jednu polovinu jeho délky. Dlouhý a dobře nesený ocas není považován za chybu. Pudl má lehkou a pružnou chůzi, nikdy povolenou nebo protahovanou.
 

Zlatý Retrívr

VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 56 až 61 cm.
Fena má v kohoutku 51 až 56 cm.

VÁHA:
Zlatý retrívr váží v rozmezí 27 až 36 kg. (Standard FCI hmotnost plemene neuvádí).

SRST:
Zlatý retrívr má srst zvlněnou nebo dobře zpeřenou, s hustým, vodě odolným podsrstím. Zbarvení je v jakémkoliv odstínu zlaté nebo krémové, ne však červené nebo mahagonové. Několik bílých chlupů pouze na hrudi je povoleno.
CHARAKTER:
Zlatý retrívr je poslušný a inteligentní pes, kterému je dána přirozená schopnost pracovat. Je laskavý, přátelský, důvěřivý i sebejistý. Zároveň však také citlivý, ostražitý a snadno cvičitelný. Velice trpělivý je také k dětem. Bývá velmi atraktivním a přitažlivým společníkem.

PÉČE:
Zlatý retrívr potřebuje zajistit dostatek pohybu a dlouhých procházek. Pravidelnou péči vyžaduje také jeho srst, kterou byste měli, alespoň 2 krát týdně kartáčovat, nejméně jednou ročně trimovat a občas zastřihávat mezi prsty na tlapkách. Nezapomínejte mu také kontrolovat ouška a čistit zvukovod. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.

PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Zlatý retrívr se průměrně dožívá 13 až 15 let.

VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Aportér zvěře a přinašeč ptactva.

VYUŽITÍ DNES:
Polní závodník, hlídač, vodič, záchranářský pes a společník.

ČÍSLO STANDARDU:
111/ 29. 01. 1999 (Velká Británie)

DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
24. 06. 1987

 POPIS:
Zlatý retrívr je souměrný, vyvážený, aktivní, silný a iniciativní pes, s laskavým hlasem.
Hlavu má přirozeně vyváženou. Lebku širokou a bez hrubosti, na krk dobře posazenou. Stop má dobře definovaný. Nos má nejlépe černý. Čenich je silný, široký a hluboký. Délka jeho přední části se přibližně rovná délce od stopu k týlu. Oči má tmavě hnědé, dobře posazené, s tmavými očními linkami. Uši má mírné velikosti, posazené přibližně do úrovně očí. Krk je dobré délky, čistý a svalnatý. Tělo je celkově vyvážené. Hruď i žebra má hluboké. Ocas má posazený v úrovni zádi, dosahuje ke kolenům, na konci je bez zatočení. Ramena má dlouhé a dobře položené, lokty dobře přiléhající. Zadeček je silný a svalnatý. Tlapky okrouhlé a jakoby kočičí. Chůzi i pohyb má silné a s dobrým pohonem, kráčí dlouhými a lehkými kroky.
 

Labrador

VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 56 až 57 cm.
Fena má v kohoutku 54 až 56 cm.

VÁHA:
Labradorský retrívr váží v rozmezí 25 až 34 kg. (Standard FCI hmotnost neuvádí)

SRST:
Labradorský retrívr má krátkou a hustou srst, ne však zvlněnou nebo opeřenou, která je na dotek poněkud tvrdá, s počasí odolným podsrstím. Jeho srst je pro toto plemeno charakteristickým rysem. Zbarvení je zcela černé, žluté nebo játrově čokoládové. Žluté zbarvení je v rozsahu od světle krémové k liščí. Malé bílé skvrny na hrudi jsou povolené.

CHARAKTER:
Labradorský retrívr je povahou veselý a velmi čilý a živý pes. Má vynikající čich, měkká ústa a je velice horlivým milovníkem vody. Je přizpůsobivým, oddaným a věrným společníkem. Je velmi inteligentní, horlivý a poslušný, se silnou vůlí vás potěšit. Je od přírody vlídný a přátelský, bez známek útočnosti nebo nepatřičné plachosti.

PÉČE:
Labradorský retrívr má srst, jenž je na péči ne příliš náročná, nezapomínejte ji však alespoň jednou týdně kartáčovat, v období línání ji kartáčujte častěji.

PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Labradorský retrívr se průměrně dožívá 12 až 14 let.

VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes.

VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes, služební pes, polní závodník a společník.

ČÍSLO STANDARDU:
122/ 29. 01. 1999 (Velká Británie)

DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
24. 06. 1987

POPIS:
Labradorský retrívr je silně stavěný a aktivní pes, se širokou lebkou a širokou a hlubokou hrudí, se širokým a silným také zadečkem.
Lebku má širokou, ostře řezanou, bez masitých lící. Stop je dobře definovaný. Nos má široký, s dobře otevřeným chřípím. Čenich je silnější. Oči má střední velikosti, hnědé nebo lískové, vyjadřující inteligenci a dobrou náladu. Uši nemá velké, ani těžké, jsou svěšené, dobře přiléhající k hlavě a posazené spíše dozadu. Krk má statný, čistý, silný, mezi rameny dobře posazený. Záda má v úrovní horní linie těla. Hruď je dobře široká i hluboká. Ocas má výrazně vyznačený, u základu je velmi silný, směrem ke konečku se zužuje, je středně dlouhý, nezpeřený, ale kolem dokola hustě osrstěný krátkou, hustou a hojnou srstí, která mu dává kulatý zjev. Může být nošený vesele, ale neměl by být zatočený přes záda. Přední končetiny mají dobrou kostní strukturu, při pohledu ze strany nebo z profilu jsou od loktů k zemi rovné. Ramena má dlouhá a svažující. Zadní končetiny má dobře vyvinuté. Tlapky má okrouhlé, kompaktní, s dobře klenutými prsty a dobře vyvinutými polštářky. Chůze i pohyb jsou volné, kopírující zemi.

Border Kolie

VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 47,5 až 55 cm (ideálně 53 cm).
Fenka je o málo menší, v kohoutku má 45 až 53,5 cm.

VÁHA:
V rozmezí 13,5 až 22,5 kg.

SRST:
Rovná, dlouhá.

CHARAKTER:
Border kolie je živý, velmi pozorný, rychlý, vytrvalý, chytrý, věrný a obratný pes. Mírný a přátelský je k lidem i ke zvířatům. Svému pánovi je mimořádně oddán, takřka neustále ho fixuje pohledem a reaguje na sebemenší podnět z jeho strany. Patří k nejinteligentnějším psům vůbec, učí se s velkou chutí a prací je doslova posedlý. Je nejen vynikajícím pastýřem a hlídačem, ale také věrným přítelem. Dobře se cítí mezi dětmi. Ochotně plní jakékoliv příkazy zadané člověkem, avšak život ve městě mu příliš nevyhovuje, neboť miluje svobodný pohyb.

PÉČE:
Srst vyžaduje pravidelné vyčesávání kartáčem nebo hřebenem.

PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:   

Border kolie se průměrně dožívá  13 až 16 let.

VYUŽITÍ PŮVODNÍ:

Pastevecký pes,

VYUŽITÍ DNES:

Pastevecký pes, Záchranářský pes

ČÍSLO STANDARDU:
297 / 08.09.1988 (Great Britain)

POPIS:
Border kolie je harmonických proporcí, ani těžkopádný, ani příliš lehký pes(výška v kohoutku u psů je 53 cm, u feny jen o málo menší, váha asi 14 až 20 kg), s pevnou kostrou a silnými svaly. Středně velký pes obdélníkového formátu, širokou a hlubokou hrudí, krátkým závěsem. Hlava úměrné velikosti s poměrně širokou lebkou, přechod od čela k čumáku je jasně zřetelný. Čumák se směrem ke špičce zužuje, je přiměřeně krátký. Čenich nosu je černý, nozdry široké. Čelisti jsou silné, lícní kosti ploché, nikoli kulaté. Uši střední velikosti, vztyčené nebo polovztyčené a pohyblivé. Oválné oči má umístěné daleko od sebe. Ocas nízko nasazený, dobře osrstěný, dosahující alespoň k hleznům, na konci se točící nahoru, nesmí se zvedat nad úroveň hřbetu. Typický plíživý, velmi rychlý pohyb. Srst je rovná, přiléhající s rozvinutým základem. Dlouhá srst je na zadní straně předních tlap, na hrudi, krku, břiše a ocase. Zbarvení: různé, nejčastěji je rozšířené šedý s bílými známkami, bílá barva nesmí převládat.